Po stopách tajemných vltavínů

Poutají svým zvláštní zelenkavým odstínem, jedinečnou strukturou povrchu, stejně jako neobvyklým původem, který zamotal hlavu mnoha odborníkům. Vltavíny jsou zkrátka po všech stránkách jedinečné a pozornost si rozhodně zaslouží.

Jak se začalo bádat o vltavínech

Poprvé se začalo o vltavínech diskutovat relativně pozdě, a to až na konci 18. století. Tehdy se o nich na pražské univerzitě zmínil profesor Josef Mayer. Od té doby se k nim však začala upírat pozornost. Nejdříve byly známy jihočeské vltavíny, především z okolí Týna nad Vltavou. Teprve v roce 1880 se objevují informace o nálezech vltavínů z prostoru západní Moravy. Moravské vltavíny popsal profesor třebíčského gymnázia František Dvorský.

Záhy se objevily také první teorie, které se pokoušely vysvětlit, jakým způsobem vltavíny vznikly. Zatímco jedna skupina odborníků trvala na jejich přírodním původu, mnozí naopak tvrdily, že za jejich vznikem stojí lidé. Objevil se například názor, že se jedná o obyčejný odpad z již zaniklých skláren. Někteří se vyslovily dokonce pro to, že jsou vltavíny mimozemského původu, respektive že se jedná o meteority, jejichž finální vzhled vznikl až při průletu zemskou atmosférou.

Původ takřka nadpozemský

V současnosti se všeobecně uznává teorie, podle které se na vzniku vltavínů sice skutečně podílelo vesmírné těleso, ale samotné vltavíny mimozemského původu nejsou. Před takřka 15 miliony lety došlo k dopadu asteroidu na území dnešního Bavorska, konkrétně do oblasti nedaleko Stuttgartu. Dopad impaktu zapříčinil vymrštění hornin, které se v důsledku velice vysokých teplot a tlaku roztavily a následně zesklovatěly.

Není bez zajímavosti, že po dopadu asteroidu existují dodnes hmatatelné důkazy. Je jím kráter Ries, který je až 200 metrů hluboký a rozsáhlý skoro 25 km. Několik desítek kilometrů od něj se navíc nachází ještě jeden, tentokrát menší kráter Steinheim. To může svědčit o tom, že došlo k rozpadu asteroidu na více kusů.

Naleziště vltavínů v Čechách

Mezi tradiční lokality s výskytem vltavínů patří především oblast jižních Čech. Pro tamní vltavíny je charakteristická světlejší lahvově zelená barva. Mnohé se pak pyšní nádherně skulptovaným povrchem. Vynikají mezi nimi vltavíny z okolí obce Besednice, které patří mezi sběrateli k těm nejcennějším. Jihočeská naleziště leží hlavně v Českobudějovické a Třeboňské pánvi. Ke známým lokalitám patří například Vrábče, Slavče, Koroseky, Ločenice, Netolice a Lhenice.

Málo známý je fakt, že menší naleziště s nálezy vltavínů existují také v západních Čechách, konkrétně na Chebsku. Při notné dávce štěstí na ně lze narazit mimo jiné u obcí Jesenice a Okrouhlá.

Naleziště vltavínů na Moravě

Moravské vltavíny, které se někdy označují také jako tzv. moldavity, mají obvykle temnější odstín, při nálezu mnohdy působí takřka jako černé. Po přiložení proti zdroji světla mohou přecházet ze zelené až do hnědé barvy. V závislosti na konkrétní lokalitě jsou krásně skulptované, případně takřka hladké.

Nejznámější a nejbohatší naleziště leží v prostoru západní Moravy na Třebíčsku. Jmenovitě se jedná například o Kožichovice, Slavice, Dalešice, Slavětice, zaniklé Skryje, Dukovany, Mohelno a Rouchovany.

Další moravské lokality se nachází v okolí Ivančic a rovněž na Znojemsku.

Do šperků i do sbírky

Pro velice atraktivní vzhled jsou vltavíny oblíbeným šperkařským kamenem. Nejčastěji se nebrousí, protože je půvabně zdobí již samotná skulptace. Asi také nepřekvapí, že vltavíny jsou vyhledávané sběrateli, z nichž mnozí si touží sami nalézt vlastní kousek do sbírky.

V neposlední řadě se vltavínům připisují také magické a léčivé vlastnosti. Mimo jiné mají mít schopnost harmonizovat lidskou psychiku.